• Od začátku 18. století dominuje žlutickému náměstí barokní sochařská památka – 13 metrů vysoký sloup nesoucí sousoší Svaté trojice. Velkolepou prostorovou kompozici dále tvoří několik postav andělů, asi čtyřicet hlaviček andělíčků-puttů, sochy českých patronů – sv. Václava, Vojtěcha a Ludmily a velké množství plastických obláčků. Autorem je Oswald Josef Wenda, který sloup vytvořil se svými italskými kolegy-kameníky podle návrhu malíře Petra Brandla. V Českém království byla tato památka prvním tzv. „obláčkovým sloupem“ a prvním dílem, které bylo inspirováno slavným morovým sloupem ve Vídni.

Budova dnešního muzea v horní části náměstí bývala nazývána jako Panský nebo Velký dům. Vždycky patřil těm nejbohatším občanům města. Po mnohých požárech byl přestavován až do dnešní barokní podoby. Asi v polovině 19. století zakoupila dům obec a byl zde zřízen berní úřad a okresní soud s vězením. Šatlava jako vězení sloužila až do roku 1950.
Až do roku 1830, jako jedno z mála v okolí, mělo město Žlutice trestní a hrdelní pravomoc do setnutí hlavy nebo oběšení. Popravy prováděli kati ve Stínacím příkopu a později na Šibeničním vrchu při cestě na Chyše.
K účelům muzea začala budova sloužit v roce 1901, kdy byly ve dvou místnostech umístěny první sbírkové předměty většinou věnované občany (truhlice, kroje, obrazy, různé předměty).
Součástí prohlídky muzea je i návštěva žlutického podzemí. Přístupný je pouze zlomek z celkové rozsáhlé sítě až třípodlažních sklepů. Žlutice jsou doslova poddolovány a v nedávné minulosti nebylo výjimkou, že najednou zmizel pod zemí dům, část silnice nebo benzínová pumpa.
Účel sklepů není dodnes úplně znám. Víme jen, že vznikaly několik století, propojovaly jednotlivé domy a části města a zřejmě sloužily k ukládání zásob potravin a jako úkryt před nepřáteli a požáry. Vytěžený materiál sloužil ke stavbám budov a městských hradeb.
K podzemí se vztahuje několik žlutických pověstí. Jedna vypráví o nevěrné kovářce, která se v podzemí scházela s čertem. Další hovoří o ukrytém pokladu – sochách dvanácti zlatých apoštolů, které nikdy nebyly objeveny. A protože je velká část podzemí nepřístupná, je možné, že se zde ukrývají další tajemství.

Morová kaplička postavená v roce 1714, rok po velkém moru v Čechách. Město bylo v té době moru ušetřeno. Mor se zastavil před prahem Žlutic, došel do Chyší a dál již nepokračoval. Žlutičtí měšťané z vděčnosti postavili tuto kapličku. Nachází se před původní zámeckou zdí, která lemovala dnes již zaniklý park. Blízká zámecká brána byla bohužel též zničena.

Sochy Krista a Panny Marie jsou zapůjčeny Římskokatolickou farnosí. Zrestaurovány byly panem Miloslavem Blahoutem (Písek) v r. 2021 na náklady SOVy. 

Sošku sv. Šebestiána a nápis nad vchodem zhotovila v témže roce paní MgA. Helenka Jahodová.