Cesta divočinou
Stezka vede z náměstí ve Žluticích k nádraží Štědrá a v polovině trasy je železniční zastávka Borek u Žlutic. Lze využít i autobusové dopravy.
Pro pěší - od nádraží Žlutice vede značka po historické cestě Kamence k silnici, kterou kolmo kříží a pokračuje po polní cestě ke krmelišti na okraji lesa. Po cestě lesem, který se kdysi nazýval Schwarzholz (Černý les), mine studánku a kapličku Panny Marie ve svahu prudkého kopce (Bellhübel). Po sestupu do údolí cesta pokračuje k Boreckému potoku a podél něho vede kolem původního Semtěšského mlýna a zemědělské usedlosti Nový dvůr až k Boreckému mlýnu. Po cestě jsou značené odbočky na Semtěš a Mostec.
Terén je místy obtížnější, trasa několikrát kříží trať i potok, který meandruje nádherným údolím. Je to opravdová cesta divočinou. Můžeme zde spatřit srnky, ledňáčky, užovky, žáby, bobří hráze. U posledního viaduktu u Boreckého mlýna vede prudce do kopce vlevo odbočka ke zřícenině Štěderský hrádek. Na opačnou stranu přes potok pokračuje značka po cestě zvané Štěderka, která nás dovede až do obce Štědrá. Zde je možnost občerstvení v místní restauraci a návštěva zámku, kde v současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce. Nádraží je vzdálené další 1,5 km.
Délka12 km
ZnačeníModrá
Popis
místy náročnější lesní terén, značení od roku 2016.
Mapa
Zajímavosti
- Cesty Kamenka a Štěderka - patří k rozsáhlé síti historických cest, dříve pečlivě udržované včetně opěrných zdí, mostků a brodů. Zajišťovaly spojení mezi vesnicemi, přístup k pozemkům a mlýnům.
- Hrad Nevděk - nechal postavit na vysokém kopci nad údolím řeky Střely v 15. stol. husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Hrad byl součástí celkové obrany Žlutic, která kromě něj zahrnovala hrad Mazanec, městský hrad a městské hradby. Dnes jsou na vrcholu Nevděku patrné valy, zbytek padacího mostu a studna. V roce 1935 zde Okrašlovací spolek Žlutice nechal zbudovat deset metrů vysoký dřevěný kříž. O Velikonocích se na něj zavěšovaly lampičky, které hořely celou noc. Jezdili se na něj dívat lidé z širokého okolí. Kříž byl několikrát vyměněn. Ten poslední byl vztyčen v dubnu 2013. Je modřínový a 8,5 m vysoký.
- Studánka v Černém lese - pramen bezejmenného potoka, který protéká krátkou roklí a vlévá se do Střely. Zdejší les se nazýval Schwarzholz (Černý les). V rokli býval na stromě obraz Čtrnácti božích pomocníků (skupina svatých, jejichž přímluva měla být účinná proti různým nemocem). Nový obraz byl umístěn na původní místo v roce 2016.
- Kaplička Panny Marie, tzv. Bellhübel - nechal ji vystavět v roce 1719 kostelní varhaník J. F. Mischka na úpatí strmého kopce zvaného Bellhübel. Na její údržbu založil vlastní nadaci. V roce 1845 byl do kaple pořízen obraz Panny Marie z Re od žlutického malíře Johanna Müllera. Do války patřila kaple rodině Fleissnerů. Ještě v roce 1935 byla původní šindelová střecha nahrazena novou střechou z eternitu. Poté již kaple jen chátrala. V 70. letech na ni spadl strom. Rekonstrukcí ruiny kapličky se začal zabývat Spolek okrašlovací Vladař v roce 2016 při obnově původní cesty kolem kaple.
- Panna Marie z Re - historie začíná v roce 1494 v severní Itálii v městečku Re. Nevěřící a opilý muž hodil v hádce kamenem po fresce Panny Marie namalované na omítce blízkého kostelíka. Kámen zasáhl čelo madony, kojící malého Ježíška a z takto způsobené rány začala prýštit krev. Obraz s nápisem „ V klíně Matky jest moudrost Otce“ krvácel několik dní a lidé začali věřit v jeho zázračnou moc. Přicházely k němu tisíce poutníků a věřily, že obraz má schopnost je uzdravit a zbavit je trápení. Brzy různí autoři začali tvořit kopie obrazu. Jeden z nich si přivezl kominík Bartoloměj Rizzolti, když se přestěhoval z Re do Klatov. Po jeho smrti zdědila obraz jeho schovanka Anna. Dne 8. 7. 1685 se udál další zázrak: Annin muž se modlil před obrazem a prosil za uzdravení jejich nemocných dětí. Také ho trápily dluhy a chudoba a to, že bude muset obraz prodat. V té chvíli se objevily na čele madony kapky krve. Jako by klatovský obraz převzal sílu od své italské předlohy. K podivnému jevu byli přivoláni sousedé a další lidé, duchovní i odborníci. Nakonec byl uznán jako zázrak a dal základ poutní tradici. Do Klatov začaly proudit desetitisíce poutníků. Kult uctívání klatovské madony se rozšířil do celých Čech.
- Borecký potok - pramení u Hrádku u Štědré, napájí několik rybníků (Horní a Dolní hrádecký rybník, Borecký rybník, rybník u Boreckého mlýna), protéká Boreckým údolím a vlévá se do řeky Střely.
- Štědrá - panské sídlo s rozsáhlou zahradou vybudované Kokořovci v roce 1730. V roce 2011 koupila zdevastovaný objekt obec a zahájila rozsáhlou rekonstrukci. Díky nadšení místních obyvatel se vrací původní krása zámku a v nejbližší době začne sloužit k pořádání různých společenských akcí.
- Štědrý hrádek - pozůstatky gotického skalního hradu ze 14. století. Většího významu dosáhl ve vlastnictví husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic a jeho syna Jana. Tehdy byl opraven a rozšířen o nové předhradí. Během své existence mnohokrát změnil majitele a byl předmětem právních sporů.
- Nový dvůr - bývalý poplužní (panský) dvůr. Zemědělská usedlost, na které se hospodaří již několik staletí.
- Bobři - vodní hlodavci, dosahují váhy až 25 kg. Žijí v koloniích (rodiče s 2 - 4 mláďaty) v blízkosti vod, kde si z pokácených stromů, větví a hlíny budují hráze a bobří hrady, ve kterých mají své hnízdo. Bobří hnízdo může měřit až několik metrů, svůj domov celý život opravují a vylepšují. Hnízda mohou sloužit několika generacím. Bobři se živí bylinami a kůrou listnatých stromů a keřů, jejich větvemi a kořeny. Bobři mají silné hlodáky, kterými dokážou porazit strom za několik minut. Jsou to noční zvířata a dožívají se 20 - 30 let.
